Reportáže

19.05.2009 UAC - Velká dobrá

Časovka ve Velké Dobré se těší celkem slušné oblibě mezi cyklistama, má už dlouhou tradici, přestože se čas od času trochu mění trať. Letos se trať opět obměnila a na závodníky čekalo dlouhých 32 kilometrů. Já osobně trať Velké Dobré nikdy moc nemiloval, nikdy mi moc neseděla, ale tato změna se mi celkem zamlouvala, ikdyž ta vzdálenost byla pro mě už hodně vražedná

Na závod vyrazilo 6 SOSáků - já, Venca, Happy, Radim, Květa a Honza. Všichni kromě Květy jsme přijeli dost na poslední chvíli a tak nebylo moc času na pořádné rozjetí. Nakonec jsme to ale nějak v rámci možností zvládli a vyrazili na trať. Já měl všechny SOSáky před sebou kromě Vency, od kterého jsem čekal, že mě na této trati předjede.

Začal jsem zvolna, jelikož rozjetí bylo opravdu kratičké a kopec do Doks jsem jel celkem v klidu. Ve sjezdu při cca 55 km/h se ale zprava přede mě nacpaly dvě auta. Trochu mě zdržovaly, ale nechal jsem je s tim, že těch pár sekund se nahnat dá. Pod sjezdem ale první odbočovalo doleva k obchoďáku, dodávka za ním si zas najela doprava, jelikož chtěla jet rovně a v protisměru trochu v dálce jelo rovněž auto. Vypadalo to, že odbočující počká na toho v protisměru a tak jsem to risknul, že ho ještě zkusím objet zleva. No .. nepočkal :-( Za hlasitého řvaní a brutálního brždění jsem se ocitl autu na boku a začal sním odbočovat k obchoďáku taky. Naštěstí mě na poslední chvíli zaslechl a zabrzdil, jinak bych se do něho jistě opřel. Takhle jsem jen přibrzdil téměř na nulu a naštěstí ho objel. Za hlasitého nadávání a troubení řidičů jsem odjel z místa s tepama vůbec nejvyššíma za celou časovku. Ztratil jsem snad tak 20 sekund, možná i víc, jelikož jsem byl najednou strašně zadejchanej a úplně rozhozenej. Soustředit se znovu na jízdu byl fakt problém, ale naštěstí se mi to po několika minutách zase docela povedlo.

V další části tratě, kde jsem sjížděl všechny SOSáky mi utkvělo v paměti jen nějaké grilování a jakýsi pochod a hromady lidí, rojících se po silnici. Naštěstí mě osobně se nijak do cesty nepletly, naopak jsem byl rád, že jsou aspoň nějací "fanoušci" po trati. Po předjetí všech čtyřech SOSáků následovalo slušné trápení proti větru, ale furt jsem si říkal, že po otočce bude líp. Na otočce jsem viděl, že Venca je za mnou už asi jen nějakých 20 sekund a čekal jsem, kdy mě převálcuje.

Po otočce po větru to ale frčelo jedna radost. Spíš mi chyběly převody na to, abych jel chvílema ještě rychleji. Říkal jsem si, že to Vencovi trochu ještě ztížim a donutím ho ještě k lepšímu výkonu Dával jsem si co to šlo a už jsem se ani tolik neflákal v kopcích. Po najetí na hlavní silnici se mi už naštěstí žádnej karambol nepřihodil a tak jsem dorazil do cíle celkem "v poklidu".

O něco později se sjíždíme se SOSákama u výsledků, zjišťuju, že Venca (17.) mi dal jen pouhých 14 sekund, čili jsem mu od otočky poujel a moje příhoda s autem zřejmě rozhodla náš interní souboj. Já skončil 19. v kategorii A+B, ztráta na prvního přes 5,5 minuty je však stále propastná ikdyž Petr Novák má parádní formu. Další byl Radim 48., Happy, který zabloudil po tom, co špatně slyšel co mu pořadatel říká (zřejmě zpátky ke mě - jeď rovně) skončil až 50. přestože to měl rozjetý celkem slušně a Radima předjížděl už někde na cca 6. kilometru. Honza Brabec skončil na 51. místě a konečně je vidět, že jeho snaha začíná nést ovoce. Květa Černá skončila mezi ženskejma na nepříjemném 4. místě, ztráta na třetí je ale ještě veliká a Květa musí na sobě ještě zamakat.

Hodnocení závodu je u mě hodně zkresleno tím mým karambolem, osobně si myslím, že by bylo vhodné posunout závod mimo tak frekventovaná místa jako je stará karlovarská silnice. Chápu, že tam má pořadatelka dobré zázemí, ale nerad bych, aby se tam někdy v budoucnu někomu z nás po střetu s automobilem něco stalo. Každopádně jsem rád, že se SOSáci sešli ve slušném počtu, zase jsme si fajn zasportovali